Adrian Tchaikovsky patří mezi současnou špičku světové science fiction a ani Rubáš není v tomto směru výjimkou. Autor zde rozpracovává temný svět s vysokou gravitací, extrémním tlakem a ekosystémem, který se vyvinul beze světla a působí oproti pozemskému životu mimořádně nevlídně. Tchaikovsky nastínil opravdu cizí formu života už v novele Pěšky na Aldebaran, v Rubáši jde však ještě dál a předkládá skutečně nepříjemný a neuchopitelný systém organismů. Otázka, zda vůbec dokážeme rozpoznat inteligenci, pokud se zásadně liší od té naší, je jedním z nejzajímavějších myšlenkových experimentů v knize. 

Naopak k nejslabším článkům patří určitá repetitivnost a tempo, které zejména v prostřední části knihy začne stagnovat. Přeživší členky posádky musejí přežít v prostředí, které je k lidem tak nepřátelské, jak jen může být, samotný aspekt hry o přežití se však čtenáři rychle začne zajídat – zejména proto, že následuje jednoduchý vzorec „překážka-vysvětlení-překonání-nová překážka“ a také proto, že hrdinky nejsou ani zdaleka tak zajímavé jako prostředí, v němž se pohybují. Tchaikovsky zde v tomto ohledu naráží na obvyklý problém klasické science fiction, kdy jsou postavy jen prázdným avatarem pro čtenáře, aby mohl zkoumat hlubší myšlenky nebo fascinující světy. 

Za zmínku stojí i ne úplně nenápadná ekologická podlinka o exploataci přírodních zdrojů v kosmickém měřítku, která nutí člověka k reflexi současného světa.  Jedná se tak o špičkovouscience fiction evokující mistry žánru, nejvíce A. C. Clarkea a jeho Setkání s Rámou. 

Rubáš vychází v nakladatelství Planeta 9, které mu vtisklo vskutku luxusní podobu v pevné vazbě a zajistilo skvostný překlad Milana Pohla. 

Vydalo nakladatelství Planeta 9, 2026 

Text: Michaela Merglová 
Foto: Ema Šleis