Jaká by byla devadesátá léta v Sudetech, kdyby poválečný odsun německého obyvatelstva proběhl jen částečně? Leoš Kyša bere čtenáře na výlet do alternativní historie
Kyša vychází z nápadu, že poválečný odsun německého obyvatelstva proběhl jen částečně, místo tří milionů Němců jich po válce odešla jen třetina. Z těch, kteří zůstali, se v Československu stali občané druhé kategorie. Děti nemohly studovat, rodiče zažívali nejrůznější ústrky a diskriminaci. A pak přichází sametová revoluce, prezident Havel se za násilné vyhnání omlouvá a v německé menšině se začíná mluvit o sebeurčení.
A zrovna v tuto chvíli přijíždí novinářský elév Daniel do Bruntálu, kde sudetští Němci organizují demonstraci. Po městě se šíří letáky s hákovými kříži, někdo přepsal názvy ulic na německé, k násilí provokují skinheadi. Městem otřese vražda bývalého gestapáka, ze které je obviněn místní Rom. Daniel vidí námět na zajímavou reportáž a chce také pomoci své nové známé Kláře a její romské kamarádce. Klára se osvědčí jako skvělá průvodkyně – pochází ze staré německé rodiny, zná místní komunitu, velmi dobře se orientuje v historii zdejšího kraje. Daniel s Klárou ale netuší, že se se svým pátráním zaplétají do vysoké hry, jejíž kořeny se táhnou do hluboké minulosti. Je nutné rozplést komplikované vztahy bývalých nacistů, komunistů a Židů. Hledá se zlato, zbraně nebo ještě něco výbušnějšího?
V knize je skvěle vystižená dobová atmosféra. Začátek devadesátých let, to byla směsice naděje i nejistoty, odehrávající se ve specifickém kraji plném nedořešených křivd, zlých vzpomínek i nesourodých skupin obyvatelstva. Knihu doplňují autentické úryvky z tehdejšího tisku, nechybí ani autorův typický humor a soudobé reálie. Pominu-li detektivní zápletku, je kniha svým námětem vlastně docela nadčasová a aktuální. Sám autor říká: „Tohle je příběh, na jehož napsání jsem se chystal celý život.“ Povedlo se mu to skvěle, což určitě ocení nejen jeho pravidelní čtenáři.
Text: Hana Kubíková
Foto: Hana Drahokoupilová